PRVNÍ DÁMA - MARIE BAŤOVÁ

Dlouhometrážní film o Marii Baťové.

Ve Vídni narozená, vzdělaná a takřka u dvora vychovaná Marie Baťová je nejlepší partií zdejších horních deseti tisíc. Zamiluje se ale do Tomáše Bati a následuje ho kamsi do Čech, do skoro ještě vesnického Zlína. Přes její postavu a dilema budeme nahlížet do historie Bati a Zlína.

Až tam shledává, že zvolila nelehký život – bojovat nikoliv s neúspěchem, ale s úspěchem svého manžela. Sleduje jeho dílčí potíže i prudký vzestup z manufaktury na podnik už tehdy evropské úrovně.To vše především dík opravdu mimořádné schopnosti čelit všem jinými respektovaným rizikům a vítězit tak právě tam, kde druzí couvnou a zákonitě prohrají. V soukromí čelí Marie i Tomášovým reliktům z minulosti, především veřejností odsuzovanému rozchodu s první láskou, jež nemohla mít děti. Což ovšem Marii hrozí dlouho také. Poté i jeho nesčetným zraněním a zdraví zanedbávajícím incidentům. Takto s ním a s Marií procházíme první světovou válkou i vznikem nového státu, poválečnou krizí i léčkami domácí ale i zahraniční konkurence. Brzy vděčí firma za úspěch v mnohém i Tomášovu zázemí. Marie nejenže přepisuje a opravuje Tomášovy projevy ale záhy i v menším i kritizuje a koncipuje některé jeho projekty. Především co do jejich většinou striktně racionálních záměrů a hlavně dopadů.  Brzy se stává se opravdu „první dámou“ i co do soucitu k těm méně šťastným, a dokáže v tom směru ovlivnit i mnohé jiné. Také však přispívá k rozvoji a úspěchu firmy i Zlína, jehož se stává Tomáš po čase také starostou, vlastní skromnou ale účinnou diplomacií. Ta pak sehraje zvlášť významnou roli také po jeho smrti a zejména pak za války.

Po Tomášově leteckém neštěstí náš pohled na firmu skrze ni dočasně oslábne. Marie přestává být oficiální účastnicí jednání, už není první dámou, tou je teď švagrová Mája, žena Jana. Avšak dřívější Tomášovi (a nadále i Janovi) spolupracovníci, však za ni mají často stále i ji a radí se s ní, komentují nastávající změny...

Máme tak šanci sledovat s ní i toto období, a zvláště pak už zplna odchod do Ameriky a budování Tomíkovy kanadské Batawy, jehož se přímo účastnila. Podobně pak celou válečnou epizodu, když je vybrána, aby se v roce 1940, tedy už za Protektorátu, vrátila ze svobodné Kanady do okupovaného Zlína a zabránila tak skoro jako rukojmí úplné konfiskaci podniku Němci a jeho převedení na čistě válečnou výrobu. Přes ni tak vnímáme poměrně neznámou realitu Zlína za války, i jeho hrdinnou část, když jeho vedení s Marií v čele riskuje nejvíc - podporou partyzánů a rodin zatčených, financováním Slovenského národního povstání.

Po válce se jim zato dostane zasloužené odměny: znárodnění a vyvlastnění majetku, výslechů a vězení, Marii pak izolace a nemožnosti odchodu za synem. Až když se jí to – ještě s pomocí Jana Masaryka - podaří, sledujeme s ní v Londýně nový vzestup firmy - už bez Zlína - zato v desítkách zemí světa, kde i s pomocí její diplomacie dobývá další a další území.

Až na jedné z mnoha cest, shodou okolností právě v Tomášově indickém Batanagaru, ji pak stihne jakési Mene Tekel připomínající, že se spolu opět sejdou. Ještě ji za zásluhy z války vyznamená papež,  ještě se dožije prvního vnuka (dnešní CEO Bati Thomas George), domů do Zlína už však její ostatky vrátí po listopadu až Tomáš Baťa druhý, její syn.

Pohnutý příběh Baťů nelze ani přes život jediné z nich postihnout celý. Našli jsme cestu, jak si z něj vybrat. Činíme tak prizmatem současnosti odkrývající nám z něj vždycky jenom část (viz níže). Má ještě jedno plus: pomůže nám postihnout i poslední část historie firmy po Mariině smrti do dneška.  A last but not least - ten současný občas i trochu ironický minirámec  přitáhne i ty, jež bychom na jen historický film o Batích snad ani nedostali:

Bára, zručná kreslířka v mediální agentuře, se blíží pomalu třicítce, když pomůže nemocné kamarádce se sběrem materiálu k ročníkové práci o jakési Marii Baťové. Zajde místo ní do archivů, opatří zajímavé fotografie a články. A rozčílí se pak, když se ukáže, že věčně nemocná kamarádka není ani tak nemocná jako neschopná a její pomoc tak přijde vniveč.

Báře ale jakoby ta – pro ni do té doby zcela lhostejná - historie vlezla tak trochu „za nehty“. A když se ozvou z Vídně, kde kamarádce hledala možnost uvidět některá místa, rozhodne se tam zajet aspoň ona. A až tam shledá, že  tomu příběhu propadla. A jak v něm postupuje dál, odkrývá nám kousek po kousku právě ty pasáže baťovské historie, o něž nám jde. Navíc nám její současná postava umožňuje zařadit i filmové nebo TV archívy ale i dokumenty z webu. A last but not least - s pomocí jejích kresbiček možná i zpřehlednit přechody mezi časovými rovinami: tou hlavní a výrazně rozsáhlejší historickou i pomocnou současnou.

 

PRVNÍ DÁMA - Marie Baťová

PRVNÍ DÁMA - MARIE BAŤOVÁ

Dlouhometrážní film o Marii Baťové.

Ve Vídni narozená, vzdělaná a takřka u dvora vychovaná Marie Baťová je nejlepší partií zdejších horních deseti tisíc. Zamiluje se ale do Tomáše Bati a následuje ho kamsi do Čech, do skoro ještě vesnického Zlína. Přes její postavu a dilema budeme nahlížet do historie Bati a Zlína.

Až tam shledává, že zvolila nelehký život – bojovat nikoliv s neúspěchem, ale s úspěchem svého manžela. Sleduje jeho dílčí potíže i prudký vzestup z manufaktury na podnik už tehdy evropské úrovně.To vše především dík opravdu mimořádné schopnosti čelit všem jinými respektovaným rizikům a vítězit tak právě tam, kde druzí couvnou a zákonitě prohrají. V soukromí čelí Marie i Tomášovým reliktům z minulosti, především veřejností odsuzovanému rozchodu s první láskou, jež nemohla mít děti. Což ovšem Marii hrozí dlouho také. Poté i jeho nesčetným zraněním a zdraví zanedbávajícím incidentům. Takto s ním a s Marií procházíme první světovou válkou i vznikem nového státu, poválečnou krizí i léčkami domácí ale i zahraniční konkurence. Brzy vděčí firma za úspěch v mnohém i Tomášovu zázemí. Marie nejenže přepisuje a opravuje Tomášovy projevy ale záhy i v menším i kritizuje a koncipuje některé jeho projekty. Především co do jejich většinou striktně racionálních záměrů a hlavně dopadů.  Brzy se stává se opravdu „první dámou“ i co do soucitu k těm méně šťastným, a dokáže v tom směru ovlivnit i mnohé jiné. Také však přispívá k rozvoji a úspěchu firmy i Zlína, jehož se stává Tomáš po čase také starostou, vlastní skromnou ale účinnou diplomacií. Ta pak sehraje zvlášť významnou roli také po jeho smrti a zejména pak za války.

Po Tomášově leteckém neštěstí náš pohled na firmu skrze ni dočasně oslábne. Marie přestává být oficiální účastnicí jednání, už není první dámou, tou je teď švagrová Mája, žena Jana. Avšak dřívější Tomášovi (a nadále i Janovi) spolupracovníci, však za ni mají často stále i ji a radí se s ní, komentují nastávající změny...

Máme tak šanci sledovat s ní i toto období, a zvláště pak už zplna odchod do Ameriky a budování Tomíkovy kanadské Batawy, jehož se přímo účastnila. Podobně pak celou válečnou epizodu, když je vybrána, aby se v roce 1940, tedy už za Protektorátu, vrátila ze svobodné Kanady do okupovaného Zlína a zabránila tak skoro jako rukojmí úplné konfiskaci podniku Němci a jeho převedení na čistě válečnou výrobu. Přes ni tak vnímáme poměrně neznámou realitu Zlína za války, i jeho hrdinnou část, když jeho vedení s Marií v čele riskuje nejvíc - podporou partyzánů a rodin zatčených, financováním Slovenského národního povstání.

Po válce se jim zato dostane zasloužené odměny: znárodnění a vyvlastnění majetku, výslechů a vězení, Marii pak izolace a nemožnosti odchodu za synem. Až když se jí to – ještě s pomocí Jana Masaryka - podaří, sledujeme s ní v Londýně nový vzestup firmy - už bez Zlína - zato v desítkách zemí světa, kde i s pomocí její diplomacie dobývá další a další území.

Až na jedné z mnoha cest, shodou okolností právě v Tomášově indickém Batanagaru, ji pak stihne jakési Mene Tekel připomínající, že se spolu opět sejdou. Ještě ji za zásluhy z války vyznamená papež,  ještě se dožije prvního vnuka (dnešní CEO Bati Thomas George), domů do Zlína už však její ostatky vrátí po listopadu až Tomáš Baťa druhý, její syn.

Pohnutý příběh Baťů nelze ani přes život jediné z nich postihnout celý. Našli jsme cestu, jak si z něj vybrat. Činíme tak prizmatem současnosti odkrývající nám z něj vždycky jenom část (viz níže). Má ještě jedno plus: pomůže nám postihnout i poslední část historie firmy po Mariině smrti do dneška.  A last but not least - ten současný občas i trochu ironický minirámec  přitáhne i ty, jež bychom na jen historický film o Batích snad ani nedostali:

Bára, zručná kreslířka v mediální agentuře, se blíží pomalu třicítce, když pomůže nemocné kamarádce se sběrem materiálu k ročníkové práci o jakési Marii Baťové. Zajde místo ní do archivů, opatří zajímavé fotografie a články. A rozčílí se pak, když se ukáže, že věčně nemocná kamarádka není ani tak nemocná jako neschopná a její pomoc tak přijde vniveč.

Báře ale jakoby ta – pro ni do té doby zcela lhostejná - historie vlezla tak trochu „za nehty“. A když se ozvou z Vídně, kde kamarádce hledala možnost uvidět některá místa, rozhodne se tam zajet aspoň ona. A až tam shledá, že  tomu příběhu propadla. A jak v něm postupuje dál, odkrývá nám kousek po kousku právě ty pasáže baťovské historie, o něž nám jde. Navíc nám její současná postava umožňuje zařadit i filmové nebo TV archívy ale i dokumenty z webu. A last but not least - s pomocí jejích kresbiček možná i zpřehlednit přechody mezi časovými rovinami: tou hlavní a výrazně rozsáhlejší historickou i pomocnou současnou.

 

Scroll top